Určitě nelze zapomenout na studené zimy, za studenou zimu můžeme považovat sezónu 2005/2006 a poté zejména sezóny 2008/2009, 2009/2010 a 2010/2011. Poté následovaly, i přes některé opačné předpoklady teplé a deštivější zimy. A co je příčinou? Nevhodné postavení tlakových útvarů nad Evropou, přesněji absence blokující anticyklony nad severním Atlantikem a severní Evropou. Její výskyt nad těmito oblasti je v současné době nepravděpodobný a to patrně až do let 2016 či 2017. Postavení tlakových útvarů nad Atlantikem má vliv na evropské počasí v zimním období. Roli zde hraje též solární aktivita, resp. aktivita slunce, která v minulých letech narůstala a to přesněji od roku 2008, nyní se její nárůst značně projevuje a proto zaznamenáváme opět po několika letech (2007, 2008) teplé zimní sezóny.

Vysoká aktivita slunce a sluneční skvrny
Rozložení tlakových útvarů v Arktidě a v nižších zeměpisných šířkách ovlivňuje během zimního období sluneční aktivita. Důležitou roli zde hrají sluneční skvrny. Je-li skvrn málo, tak západní cirkulace nad severní polokouli slábne a ze severních oblastí může dále k jihu pronikat studený vzduch - a to vedle Severní Ameriky i nad Evropu.

Pokud sluneční aktivita slábne, tak Index NAO vykazuje záporné hodnoty. V západní Evropě většinou nepanuje JZ proudění a za těchto podmínek vznikne anticyklona nad severní Evropou a i do střední Evropy proudí suchý a studený vzduch ze severních oblastí. Vědci z britské Met Office potvrdily, že existuje souvislost mezi výskytem slunečních skvrn a evropskou zimou, resp. vliv těchto skvrn na průběh počasí v zimě na evropském kontinentu. Nárůst sluneční aktivity pokračoval v roce 2012, což bylo na počasí v Evropě během podzimu a zimy znát, maxima dosáhla aktivita slunce v roce 2013. Při jisté míře zjednodušenosti lze usuzovat, že dalších 5-6 zimních sezón bude v Evropě mírných, větrnějších a deštivých. Převahu teplého J/JZ proudění či maximálně chladného Z/SZ proudění bez zimy v nižších hladinách atmosféry již pozorujeme v centrální Evropě třetí zimní sezónu.

Globální oteplování existuje, ale je nutno si ho vykládat správně. Není možno konstatovat při prvním období, kdy bude na určitém území panovat studenější počasí, že globální oteplování se nekoná či že se konat přestalo. V minulých letech se sice oteplování planety zpomalilo, ale růst celosvětové teploty se v žádném případě nezastavil, není také vyloučeno, že se tento růst v budoucnu zrychlí. Teplota se v průměru na Zemi zvyšuje stále, jen se to neprojevuje konstantním zvyšováním teploty na celém Světě rok co rok. Existují výkyvy, anomálie a klimatické podmínky na Zemi se mění v určitých oblastech rozdílně. Obecně ale přibývá případů význačného počasí, které nespočívá jen v maximálních teplotních rekordech, suchách, povodních, silných bouřkách, ale v určitých oblastech naopak i v silných mrazech, intenzivním sněžení a dalších zimních projevech počasí a to včetně oblastí, kde takové počasí nebylo v minulosti příliš časté, či bylo přímo ojedinělé.

Důkazem jsou extrémy počasí v Evropě, ale i ve Světě. Existují i letos důkazy, že v některých oblastech je skutečně pravá zima, kterou by si tamní obyvatelé jistě rádi odpustili, neboť se potýkají s extrémním množstvím sněhu ve městech a též s výraznými mrazy. Podle těchto výše uvedených faktů se s takovýmto počasím ve střední Evropě potýkat v nejbližší době nebudeme, otázkou bude, jaké budou zimní sezóny po zeslabení sluneční aktivity a po vytvoření podmínek pro vhodné postavení tlakových útvarů nad evropským kontinentem.

>> http://www.meteoaktuality.cz/articles.php?artice_id=1804 ...